Venku chumelí

Venku chumelí, padá vločka za vločkou,

na ostré skále stojím a koukám do nebe.

Bota sklouzne po ledu, já padám dolů jak ten sníh.

a naposledy myslím, má drahá lásko, na tebe.

Dík za ty krásné chvíle,

co prožíváme spolu den co den.

Tedy teď už ne.

Moje maličká, teď koukám z nebe na tebe,

jak jahody si trháš a zkrápějí je tvoje slzy.

A když večer usínáš, modlíš se k Panně Marii,

abychom už byli spolu zase brzy.